Paměti jedné prodavačky

Paměti jedné prodavačky 1

24. července 2018 v 19:14 | Wafer
Ahoj všichni!
Tak je tu nová série. Už nějakou dobu chodím na brigádu do Penny Marketu a chtělabych se s vámi podělit o nějké úsměvné situace, které jsem zažila, a možná některé, které vám trochu objasní, proč valná většina prodavaek bývá tak protivná,jak bývá.

1. Sedím na kase a namarkovala jsem paní broskve.
Paní: ,,Ale já tam mám i nektarinky."
Já: ,,No tak s tím už nic nudělám, už to je namarkované." - jakože.... proč si prosímvám dáváte nektarinky a broskve do stejného sáčku,když každé má jinou cenu (což je mimochodem na cenovce) a pak se na mě tváříte,jako bych vám zabila celou rodinu? :D Asi abych se na té kase nenudila a ještě jí to potřídila, ne? :D

2. Já: ,,Dobrý den, máte Penny kartičku?"
Pán: ,,Proč bych vám měl říkat, jakou kartičku mám nebo nemám, radši se koukejte, abyste mi to namarkovala dobře!" - Třeba proto, že půlhodinu nato přijdete a budete po mě pyskovat, že jsem vám to tam namarkovala za 5.90 místo za 5.10? Jen proto, že jste mi nedal tu přitroublou kratičku a radši na mě byl nepříjemnej?

3. Bylo něco před desátou a já jšla na přestávku. Jelikož mi ještě nebylo 18,tak musím chodit na přestávku do destíti, nebo prostě do čtyř hodin od doby, kdy dojdu do práce. No a zrovna ten den jsem byla na hlavní kase,na druhé kase seděla jedna spolupracovnice a já na ni zavolala, že na tu přestávku teda jdu. Došel pán a já jsem ho poprosila, aby si zašel ke kolegyni na kasu, ten samozřejmě dělal, že mě neslyšel a začal si vyndávat nákup ke mě na pás.
Já: ,,Pane, běžte si vedle na kasu, já odcházím."
Pán: ,,To mě jako už nevezmete?"
Já: ,,Nevezmu, musím jít na přestávku."
Pán se zatvářil jako paní v případu 1 a odešel si ke kolegyni.

4. Paní došla ke kase, vyndala si nákup a povídala si s nějakou nejspíš kamarádkou, že nemohla najít sirky a když jsem jí začala nákup markovat, řekla mi : ,,Pak vás poprosím ještě o ty sirky."
Já:,, Ale já vám je nemůžu donést,musím být na kase." (Jen tak pro vysvětlení: pokladní nemůže odejít jen tak z kasy,kdy se jí zachce, vždycky musí být na ní nebo kolem ni - uklízet kolem kas a tak - neříkám, že to paní měla vědět, ale řekla jsem jí,že z tama nemůžu odejít)
Paní: ,,Jasně,no tak děkuju."

5. Tento případ se podobá případu č. 4. Pán došel ke kase a zeptal se mě, kde máme sirky. Řekla jsem mu, že nevím,protože většinu času sedím na kase a ještě si tak úplně nepamatuju, kde co je, a že se bude muset podívat ještě jednou sám. Platilo to samé, co v případě č. 4 -nemůžu si jen tak odejít z kasy a jít to hledat s ním,zvláštť ,když je tam ještě fronta lidí, kteří čekají na to, až jim namarkuju nákup. Pán byl samozřejmě posléze nepříjemný a stěžoval si, jak je tu hrozný personál. Doteď přemýšlím,jestli jsem ho měla vzít za ruku a dovést ho přímo před ty sirky.
 
 

Reklama