Happy B-Day!!

30. ledna 2018 v 7:00 | Wafer |  To, co se jinam nevešlo

Ahoj všichni!
Tak já už jsem na tomhle blogu dva roky, chápete to? Já jsem upřímně dost překvapená. Na začátku roku jsem si uvědomila, že na ten blog poslední dobou tak trochu víc kašlu a taky jsem si uvědomila, jak katastrofálně dopadl můj článek, který jsem psala, když jsem měla blog 1 rok. Jeho dohledávání na vlastní nebezpečí.
Asi v listopadu jsem objevila creepypastu Necrosleep, kterou jsem začala překládat, jenže jsednoho dne celý můj překlad záhadně zmizel, takže jsem musela začít úplně od začátku. Když už jse ji měla znovu celou přeloženou a vydanou, všimla jsem ji, že tam mám nějaé chyby, tak jsem ji smazala a ve smazaných článcích je jenom její stará verze, takže jestli se do jejího překladu pustím potřetí, to je ve hvězdách.
Ale přesuňme se k tomu, kvůli čemu tento článek vůbec píšu!



Co se za ten rok vůbec událo?
Tak si to vezmeme pěkně popořadě, nejdřív asi začneme mým blogovým životem.
Minulý rok v únoru jsem paradoxně psala o Valentýnu, paradoxně proto, že jsem sama ještě nikdy Valentýna vlastně neslavila, protože prostě nebylo jaksi s kým. Tak jsem se nad tím teď pozastavila a přišlo mi to trochu vtipné... pořád nechápu svůj smysl pro humor. xD
Mezi články z března bych chtěla vyzdvihnout mou recenzi na knihu Vánoční říše. Ne kvůli té recenzi, ale kvůli té knize samotné, která byla totálně úžasná. Vážně jsem si u některých pasážích trhala vlasy.
V dubnu jsem vydala první creepypastu na tomto blogu, kterou byl Smile dog, a taky první článek, ve kterém jsem psala o hře, konkrétně o Outlastu. Vážně jsem si nemyslela, že bych něco takového někdy vydávala, ale baví mě to.
V květnu proběhla u mě na blogu challenge 10 knižníh dní a taky jsem vám zničila představy o Pirátech z Karibiku článkem o páru Jack/Barbossa.
V červnu následoval maraton diplomků pro SBnka a další z creepypast The Rake.
V červenci se toho moc nedělo, protože jsem začala vydávat Marvel challenge, která mi zabrala většinu měsíce a přišlo mi zbytečné vydávat mezitím i normální články.
V srpnu jsem vydala přesně 3 články, které zahrnovaly recenzi, ukončení mé knižní výzvy a urban legendu. Co si dobře pamatuju, tak jsem byla vůbec ráda, že jsem srpen vůbe přežila, protože ta brigáda v Penny Marketu mi dávala fakt zabrat.
V září jsem to dost vychytala, jestli by se to tak dalo říct, protože začátky školního roku bývají na našem gymplu bývají dost vražedné, proto jsem si udělala víc času na školu tím, že jsem o víkendu přednastavila články na každý den a měla jsem vystaráno.
V listopadu jsem se s vámi podělila o tom, jak moc velký fanatik do seriálů jsem, a v prosinci jsem napsala snad můj první článek na téma týdne.
Wow. Když jsem to takhle sesumírovala, přijde mi, že ten rok utekl rychleji, než jsem si myslela....

V mém osobním životě se toho od poslední chvíle, co jsem se o něm zmiňovala, hodně změnilo. Dalo by se říct, že jsem si uvědomila, kdo jsem a kdo chci být, že už nechci být ta zařiknutá holčina, kterou jsem byla, což mi trochu komplikuje moje rodina, i když o tom možná neví. Skoro v 18 letech je to možná trochu pozdě, nevím, ale doufám, že moje okolí si uvědomí, že už nebudu tou, která si všechno nechá líbit, tedy doufám, že nebudu, už jí nechci být.
Možná něco změnilo i to, že nám minulý rok zemřel domácí mazlíček. Ale ne tak ledajaký, zlatého retrívra Daisy jsme měli od mých čtyř let, byla členem rodiny a vážně mě ranilo, když mi mamka řekla, že ji museli dát uspat.
V jednom z mých článku jsem se taky zmiňovala, že jsem si našla přítele, se kterým jsem se ale bohužel, nebo spíš bohudík, rozešla. Byli jsme spolu už tři měsíce a po menším rozebírání našeho vztahu se všemi možnými lidmi v mém okolí jsem došla k závěru, že nechci být s někým, kdo o mě nejspíš ani nemá zájem, což i potvrdila jeho reakce na to, když jsem mu oznámila, že je mezi námi konec. Je až k neuvěření, že ten, s kým jsem vážně šťastná, je můj kamarád, kterého znám už 5 let a seznámili jsme se přes RPG hru.
Ale abych nepsala jen o negativních věcech, úspěšně se mi povedlo socializovat se, teda alespoň co se týče mojí třídy, a začala jsem se bavit se spolužačkou, která snad jediná chápe, proč se chovám jako asociál a trávím většinu vyučování na mobilu, protože ona dělá prakticky to samé. xD Tak zoufale chci všechno stíhat, že jsem svou úžasnou creepypastu překládala i v hodině hudebky, teda aspoň do té doby, než učitelka začala soptit a měnit se v nebezpečnou medúzu.
Co se filmů a seriálů týče, mám jich hned několik. V kině jsem byla na Thorovi: Ragnaroku a byl to totálně boží film. Loki tradičně na konci umřel, ale neumřel, na což jsme vlastně z filmů o Thorovi zvyklí....takže tak.
Taky jsem se podívala na Ricka a Mortyho a vážně jsem překvapená, jak moc se mi ten seriál líbil. Dál se chci podívat na strašně moc seriálů a tradičně nestíhám. Mám rozkoukané Game of Thrones, Gravity Falls, King, Dr. House a Mentalistu. A taky plánuju, že se podívám na American Horror Story, Under the Dome a Once Upon A Time.
Taky jsem si všimla, že poslední dobou skoro vůbec nečtu, což mě dost mrzí, protože jsem dostala čtečku, která je úplně boží, a mám plno knížek, které chci přečíst. Bohužel nemám vůbec čas, což mě neskutečně štve. Do toho ještě povinná četba, kterou stejně nečtu, i když ji mám ve čtenářském deníku, ale začínám se k ní přemlouvat. Už jsem si v knihovně půjčila Hemingwaye a Huga, protože jsem si pořád ještě nezvykla na to, že si můžu stahovat eBooks. xD
No...to by bylo asi všechno k dnešnímu narozeninovému článku. Doufám, že se vám líbil. Upřímně ani netuším, co jsem to právě vytvořila. Neměla jsem vůbec žádné nápady, tak jsem prostě jenom psala. xD
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Steeeva Steeeva | Web | 30. ledna 2018 v 19:24 | Reagovat

keď tobtakto človek zhrnie do jedného článku tak to príde, že sa toho stalo nesmierne veľa :-D, ale je pravda, že sa treba venovať aj tomu svojmu životu a nie len blogu alebo internetu, je super, že sa ti podarilo dostať sa zo svojej ulity, ono to všetko tu neutečie :-P, mno a tak ti prajem všetko dobré a nech ti to tu vydrží a budeš sa tu vraciať aj keď nebudeš mať toľko času ;-), mno a to povinné čítanie ja som tiež nemala rada lebo môj vkus je niekde inde :D  :D ale keď musíš tak musíš :D

2 Sayuri Sayuri | E-mail | Web | 1. února 2018 v 17:22 | Reagovat

Veľmi pekný článok, také zhrnutie.
V prvom rade: "všetko najlepšie blog!" je úžasné, že sú to už dva roky a stále tu si!
Čo sa týka osobného života, rozchod vždy zamrzí ale niekedy to je tak lepšie, načo strácať čas s ľudmi, ktorí si tvoj čas nevážia.
Tvoj psíčka mi je ľúto :( Muselo to byť vážne ťažké, hlavne ked si ju mala tak dlho :(
Mentalista! To som skukla celé asi 3 a je to top. Ja (nečakane!) odporúčam s dabingom, neviem ako český ale ten slovenský bol fakt dobrý a vtipný :D
A Under the dome bola pecka prvá aj druhá séria, potom to kus kleslo ale je to super zaujímavá podívaná.
Teším sa na ďalšie články^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama