Červen 2016

Diplomek pro Natalii

29. června 2016 v 22:25 | Wafer
Tak tady je diplomek, snad se bude líbit. :)


My top 10 songs

28. června 2016 v 22:28 | Wafer |  Top 5/10
Ahoj všichni!
Tka jelikož jsem minule dělala top 10 videí, tak teď udělám pot 10 písniček! A jak to tak vypadá, na příštích top 10 si budu muset sehnat něco mimo youtube.....tak to bude těžký úkol.

1.Duke Dumont - Ocean Drive

2.Selena Gomez - Cruella de Vil

3.Tom Petty - Free fallin'

4.Puddle of Mudd - Psycho

5.Three Days Grace - Pain

6.Shinedown - Sound of madness

7.Shinedown - I'm alive

8.Shiedown - Call me

9.Three days Grace - I hate everything about you

10.Michael Jackson - Billie Jean

Avengers school - 3. J.A.R.V.I.S.

25. června 2016 v 21:10 | Wafer
Ahoj všichni!
Tak tady mám další díl Avengers school! Yáááysp! Doufám, že se bude líbit. Jinak jsem našla další "hororové" povídky, které bych mohla vydávat, ale nejspíš je začnu znovu vydávat až příští týdem, protože do zítra bych asi nestihla nic přepsat.

Další týden v pondělí se všichni odhodlali jít po tom fiasku, kterému říkali párty, do školy. I když byli od středy doma, vypadali hodně neodpočatě. Tony většinu nocí strávil ve sklepe, kde měl svou improvizovanou laboratoř, a vynalézal zařízení, které by člověka upozornilo na to, kdy má přestat pít. Natasha nemohla spát, protože jí bolela záda z té nepohodlné polohy na Tonyho gauči, Clint si vyčítal to, že se tak moc opil, Steve s Thorem přemýšleli jak se dostali do těch bikin tak urputně, že zapomínali i jíst a Loki byl jako jediný v pohodě, protože měl za to, že se mu žádný velký trapas nestal.
,,To musíme někdy zopakovat," prohlásil Loki o přestávce před vyučováním a zatvářil se nechápavě, když na něj všichni upřeli naštvané pohledy. ,,Vy ostatní byste samozřejmě pili jenom limonádu," dodal pak posměšně. Tony šel vyhodil sáček od borůvek, aby se cestou trochu uklidnil, a ostatní jen unaveně zavzdychali. Thor poplácal svého bratra po zádech na známku toho, že je na jeho straně, ale spíš mu tím málem vyrazil dech. Tony vážně nechápal, jak se s nimi Thor a Loki mohli začít jen tak, z ničeho nic, bavit. Z vlastní zkušenosti věděl, že nevyslovená přátelství bývají neobyčejně křehká. On jediný tudíž odmítal s těma dvěma vycházet a tak ho všichni na oplátku okázale ignorovali. Tedy všichni kromě Lokiho. Ten si sedl na druhou stranu stolu, aby k Tonymu seděl blíž, a zabořil ruku do sáčku borůvek, který Tony křečovitě svíral. Tony vyjekl, protože si Lokiho nevšiml, a upustil sáček na zem. Borůvky se rozkutálely po zemi a černovlasý se rozesmál. Tony jen něco zamumlal a klesl na kolena, aby borůvky sesbíral. Loki si sedl na Tonyho záda a dal si nohu přes nohu. Tony na chvíli ztuhl, ale pak ze sebe Lokiho shodil přímo na pár ještě nesesbíraných borůvek. Lokiho tvář se stáhla do znechucené grimasy, ale než se černovlasý stačil pohnout nebo cokoliv udělat, Tony si na něj obkročmo sedl a chystal se mu uštědřit pořádnou ránu do jeho bledého obličeje. Thor ho ale zastavil a snažil se ho od Lokiho odtáhnout dostatečně daleko. A protože se mu Tony nemohl vytrhnout, rozhodl se, že místo Lokimu vrazí Thorovi. Ten mu ale chytil i druhou ruku a ať se Tony snažil, jak chtěl, nevytrhl se mu. ,,Dobře, chápu Thoři. Už se tvý Julie nedotknu," vyštěkl Tony a Thor ho opatrně pustil, přičemž byl rudý vzteky i studem zároveň.
,,Můžeš mi říct, proč jsi tak protivnej?" ozvala se Natasha, když si všichni tři sedli. ,,Snažil jsem se vytvořit nějaký zařízení, který tě upozorní, kdy máš přestat pít, ale povedlo se mi vytvořit jen nějakou přiblblou umělou inteligenci. Říkám mu J.A.R.V.I.S.," vztekal se Tony a Bruceovi se rozšířily zorničky. ,,Hustý!" vykřikl a usmíval se od ucha k uchu. Tony se zatvářil aspoň trochu potěšeně, ale jen na pár sekund. Poté opět nasadil svůj naštvaný výraz. ,,Ty seš fakt idiot. Jako Clint," nechala se slyšet Natasha. ,,Díky," štěknul a nevšímal si Clinta, který mu zařval do ucha ublížené ,,Já nejsem idiot!".
Steve, který slovo idiot považoval za strašně sprosté, už otvíral pusu, aby své přátelé napomenul, ale ještě než stačil něco říct, Tony mu zakryl pusu rukou. Jediné, co Steve stačil ve svém překvapení zaregistrovat, než Tony ruku zase odtáhl, bylo, že Starkova ruka příjemně voní po čokoládě.

,,Neměls problém kvůli té párty?" zeptal se po škole Bruce s provinilým výrazem v očích. Tony zavrtěl hlavou. ,,Tátovi to je jedno, ten má jiný starosti, a máma mě tak miluje, že by mi to i odpustila," zakřenil se. ,,No nevím, kdo mi říkal, že ho jeho táta zavřel do kotelny," prohlásil s kamenným výrazem Steve a Bruce s Clintem se rozesmáli. ,,Ale udělal zásadní chybu. Pustil ho," zachrochtal Clint a to už se rozesmáli všichni. ,,Jen se smějte. Pomsta bude sladká," zachechtal se Tony a spokojeně si promnul ruce.
,,Steve!" zařval kdosi a Tonymu se teď na tváři objevil výraz zděšeného překvapení, protože pod výkřikem, tedy spíš výkvikem, Stevova jména zaslechl i panovačný hlas jedné spolužačky volající právě jeho. Tony ještě nepotka nikoho tak otravného jako je Pepper. Byla dokonce otravnější než Loki s jeho nesmrtelnými hláškami typu ,,Poklekněte přede mnou!" a ,,Já jsem bůh, vy tupé stvůry!".
Zatímco Pepper i s Philem, který sháněl Steva, dorazili až k nim, ostatní se už stačili dosmát. Phil mával ve vzduchu stohem kartiček, o kterých mluvila Natasha, v jedné ruce a s prupiskou v druhé. Pepper se tvářila jako hodně nebezpečná medůza a hned jak k Tonymu došla, začala ho peskovat, protože na ni po škole nepočkal, jak mu řekla. Tony se obrnil trpělivostí, dělal, že Pepper poslouchá a sledoval, jak Steve podepisuje Philovi každou kartičku zvlášť, zatímco Phil se na něj dívá jako na boha.
,,Podívej, nemám čas ani náladu na poslouchání tvých keců," řekl Tony, když Phil odběhl ještě šťastnější, než přiběhl. Pepper se zarazila uprostřed věty a podívala se na Tonyho ještě vražedněji, než předtím a odkráčela hned, jak mu vlepila pořádnou facku.
,,Vůbec nevím, proč mě ty holky fackujou. Nikdy jsem netoužil po tom dostat je do postele. Každý vždycky řeknu, že nemám zájem, ale ona mě stejně zfackuje," vzdychl Tony. ,,Zníš jako buzerant," zašklebila se Natasha. ,,To říká ta, která dostala z toho testu z matiky za čtyři," odsekl Tony a Natasha se zatvářila ublíženě. Jakmile Steve uslyšel o testu z matiky, chytil příležitost za pačesy a vyklopil na Tonyho: ,,Můžešměprosímdoučovat?" Tony na něj chvíli udiveně hleděl a pak se zeptal: ,,Promiň, ale co jsi to říkal?" Steve to zopakoval, tentokrát pomaleji. Tony pokrčil rameny. ,,Jasně, proč ne. Stav se třeba zítra odpoledne. Aspoň se můžu pochlubit s J.A.R.V.I.S.em ," zazubil se a hodil si do pusy dalších pár borůvek.

My top 10 videos

22. června 2016 v 14:15 | Wafer |  Top 5/10
Ahoj všichni!
Tak jsem se rozhodla, že udělám vlastních top 10. Netuším, kolik jich bude nebo jak často budou vycházet, ale doufám, že vás to bude bavit. :D
1.Black widow/Rude boy acapella
Prostě miluju acapella songy. :D


2.Dreamd are made of this Harry/Snape slash
Moc se nedívám na Harry/Snape videa,ale tohle se fakt povedlo.

3.John Watson - My whole falimy thinks I'm gay
Videa z Sherlocka jsou vždycky boží. :D

4. The Avengers - Uptown funk

5. Sherlock - Oh no!

6. The Avengers - Talk dirty

7.Kovy - V kůži rappera

8. 'If I die young' A Weasley Twins Tribute
Kdo taky miluje Weaslyovic dvojčata?

9. Kdyby písničky byly realita #2

10. Práce snů

Columbine Dances

19. června 2016 v 12:13 | Wafer |  Muzika
Ahoj všichni!
Nevím, jestli jsem to sem už psala, ale nedávno jsem dokončila osmý rok hry na klavír, a jelikož už jsem "expert", tak budu příští rok hrát takové krkolomné skladby. Vánoční preludium, které zní ceklem dobře a druhá se jmenuje Kolumbína tančí. Ta tančící kolumbína se zezačátku tváří tak jakože vesele, v pohodě, ale najednou se to rozjede a připomíná mi to soundtrack z nějakýho hororovýho filmu. Jen uznejte sami:

Youtube TAG

18. června 2016 v 21:39 | Wafer
Ahoj všichni!
Tak protože jsem nevěděla, co mám vydat za článek, rozhodla jsem se, že se zase podívá po nějakém tagu. Tentokrát to je youtube TAG, takže snad se vám bude líbit.

1. Kdo byl první youtuber, kterého jsi začala sledovat a když to bylo?
První youtuber, kterého jsem začala sledovat byl Hoggy a bylo to někdy na začátku jeho tvorby. Takže asi kolem roku 2013.

2. Kdo je teď tvůj nejoblíbenější youtuber?
To je hodně těžká otázka. Nejspíš Kovy. Má vtipná videa a děsně se mi líbí i jeho videa s Martinem.
3. Kdo je tvůj nejoblíbenější youtuber ze zahraničí?
Nejspíš Pellek. Já ani jiného zahraničního youtubera neznám mám takový pocit. Maximálně tak Animemana, ale to je zas jiná storka. :D
4. Jaké video tě v poslední době nejvíce zaujalo?
5. Jak dlouho nebo často sleduješ videa na youtube?
Tak podle toho, jestli mě brácha pustí na PC, nebo ne. Většinou tak každý den tu hoďku. Jsem maniak. :D
6. Jaký typ videí máš ráda a jaký naopak nenávidíš?
Mám ráda vlogy, challenge a tak. Nenávidím taková ta stupidní videa, ve kterých lidi týrají pro zábavu zvířata. Taková videa pak mají mnohem víc zhlédnutí a komentářů, než ta videa, která jsou aspoň trochu inteligentní. Lidé, kteří natáčí takováhle videa by zasloužili jednu z každé strany.
7. A které kanály vůbec odebíráš?
AVbyte - Tihle yourubeři vlastně točí muzikály k ruzným seriálům nebo filmům. Tady máme třeba Sherlock Musical.
Gameballcz - Tohle je vlastně hlavní kanál Kovyho, ale to nejspíš všichni víme. Tady se mi děstě líbí Šokující hudební klipy #3
Knihy jako sen - Tahle holčina natáčí recenze na knihy. Začala jsem jí odebírat, protože jsem byla v koncích, a nevěděla jsem, na co se mám dívat.
Kovy - Tak Kovyho asi tady všichni známe. Z TOHOTO vide ale doslova chcípám.
MaceWindu12369 - U tadytoho yourubera nevím, jesli je to jen youtuber, nebo jestli jsou to youtubeři, protože dělají parodie nejčastějí na Harryho Pottera, na Stmívání a tak.
Mega Jam - Na tomhle kanále najdete jenom takneční videa. A jelikož mě tanec docela zajímá, sem tam se na nějaké to video podívám.
Mike Tompkins - Tenhle kluk dělá covery. Ale ne ledajaké covery. On dělá úplně úžasné acapelly. TADY.
Mikey Bolts - Mikey Bolts taky dělá covery, ale ten je zpívá tak, že napodobuje hlasy postav z Family Guy.
NejFake - NejFakea asi taky všicni známe, že ano. Ale abych se přiznala, dlouho jsem se na žádné jeho video nedívala.
WonderNeePoos - Tihle dva jsou vlastně cosplayeři. Cosplayují hlavně Hetalii a jiná anime.

Spolubydlící

16. června 2016 v 9:50 | Wafer
Single white female
Autor: John Lutz
Žánr: Světová literatura,thriller, napětí
Nakladatelství: Domino
Rok vydání: 1992 - originál, 2013 - překlad
Počet stran: 216
Vlastní hodnocení: 95%
Více pod perexem ;)

Top 5 Předsudkových a diskriminačních fobií

15. června 2016 v 20:23 | Wafer |  Top 5/10
Ahoj všochni!
Tak jsem si tak projížděla různé fobie a tyhle mi přišli trochu....no....řekla bych rozhodně zajímavé.
Tak jdeme na to!

1.Negrofobie - fobie z černochů
2.Christianofobie - fobie z křesťánů
3.Frankofobie - fobie z Francouzů
4.Ephebiofobie - fobie z teenagerů
5.Abdulofobie - fobie z Romů

Deník Pepy M.

11. června 2016 v 8:00 | Wafer |  Povídky jiných autorů
Ahoj všichni!
Tak tohle je na nějakou dobu poslední takováhel povídka, kterou vydávám, protože už jinou nemám, ale budu se snažit nějakou najít co nejdřív. Tak si ji užijte!


V roce 1997 byl konečně demolován známý blázinec v Bohnicích. Nervově choří pacienti byli umištěni do nových objektů v blízkosti chuchelského závodiště.
Byl jsem už skoro v místě bývalé brány, když mne v nedalekých troskách pavilonu upoutal jakýsi černý sešit v tuhých sešit. Podařilo se mi na štítku přečíst nápis, pořízený ještě téměř dětským písmem.
Můj deník
Pepa M.

Časopis Filip hrál v zápiscích veledůležitou roli. Nechme však už toho neznámého Pepu M. promlouvat:

20. února 1992
Konečně se tedy dozvím, jak se správně dělá hrůza a zlo! Ve Filipu psali, že budou celý rok otiskovat horory, a ten první se jmenoval Tatíček. Bylo to docela fajn, jenže pro dvanáctiletého horóristu, jako jsem já, Pepa M., zatím neupoužitelné. Kdepak bych sehnal operační stůl a všechny ty další hlouposti, o kterých se v povídce hovoří!
Snad tedy příště - už se těším - snad to bude schůdnější, než ty hlouposti, co jsem ještě nedávno slýchal z pohádkových vyprávění. Copak vůbec šlo posadit babičku, která váží celých 80 kilo, na lopatu a hodit do pícky? Anebo píchnout sousedovic Růženu do prstu tak, aby spala 100 let? Ani ten nejhladovější vlk v ZOO by asi taky nespolkl na ex třeba jen Karkulčin košík, natož KArkuli samu. Ale ty horory z Filipa snad někdy praktikovat půjdou.

25. února 1992
Bezvadný, povedlo se! Přesně podle Černýho kocoura ve Filipu se mi podařilo zazdít tu žalobnici Moniku.
Monika si strašně ráda hrála na schovávanou. No a pak nebylo vůbec nic těžkého najít u nás na staveništi napolo zazděný výklenek. Do toho jsem se s ní jako na oko schoval, ale hned jsem jí majznul po hlavě připraveným kusem železné trubky. A než nás někdo začal vůbec hledat, byla už Monička pod celým kolečkem malty, které jsem na ni do výklenku (raději po paměti), obrátil.
Ještě teď se k tomu místu chodím podívat, ač na té žalobnici vyrostl dávno celý věžák. Proto se asi taky její rodiče odstěhovali. Myslej si, že ji odvlekl nějaký úchylák, a zatím jsem to provedl já, Pepa M. Haha!

30. března 1992
Je to smůla! Malém se mi sice podařilo udusit svýho malýho bratránka Pavlíčka v jedné z těch velkých rakví, co má pan Blažej v kůlně na dvorku, ale jaká škoda, že opravdu jen málem! Ostatně stejně jakov tom Návratu z hrobu v sedmém čísle Filipa.
Čtyřletého Pavlíčka jsem opil limonádou s tátovým rumem, když byl u nás se strejdou a s tetou o víkendu na návštěvě. Pak jsem spícího klučinu strčil do jedné otevřené rakve v Blažejově dílně. Víko jsem s námahou zavřel. Jenomže Pavlíček měl podle všeho asi stejně dost vzduchu. Začal totiž hulákat jako na lesy zrovna ve chvíli, když se starý Blažej do té rakvárny přimotal.
No, doma bylo pozdvižení, co mám povídat. Pavlík zaplaťpánbů ani nemukl. Přesto na mě strejda zahlížel tak podezřívavě, že mi z toho běhal mráz po zádech. Pak navrhl, že jsem to mohl být já. Teta Julie se mě naštěatí zastala. Ale stejně musím strejdu potrestat za to podezřívání jaksepatří!

28. dubna 1992
Připisuju si další bodík! Strýc Rudolf sice bohužel není v nějakém sanatoriu, nicméně jsem mu aspoň pomohl na půl roku do protialkoholické léčebny.
Tetička Julie si totiž stěžovala, že Strýc Rudolf moc a moc pije. A bije Pavlíčka nedává jí peníze atd., atd..
Tak se šla tetinka poradit s doktorem Jonášem, který byl zaměstnaný v protialkoholické léčebně. Po čase se ti dva začali každé úterý radit v našem bytě. A když přišli, vždycky mě matka někam vzala. Jednou jsem jí řekl, že půjdu s kamarády na Mlčení jehňátek, ale místo toho se mi podařilo vyšmírovat, že teta a doktor konají ty porady úplně nazí. Tohle jsem pak coby anonym napsal strýci do dopisu. Vyvrácené dveře, zlámaná žebra doktora Jonáše a půlroční protialkoholická léčebna vzali za své. Vivat Pepa M.!

22. července 1992
Dlouho jsem se ti, můj deníčku, nevěnoval. Hlavně proto, že nebylo možné uskutečnit žádnou pořádnou akci. Na jedné straně mě ještě trochu pronásledoval strach z té věci s Monikou, a taky se strýc Rudolf nechal slyšet, že si to se mnou vyřídí, a já bohužel nevím co. Za druhé otiskovali ve Filipu horory už na první pohled neproveditelné, ale hlavně: neměl jsem objekt, na který bych se zaměřil.
Jenže teď ho mám. Kocánka mě proniczanic nechala propadnout z příroďáku, tak se jí za tu kuli pomstím. Samozřejmě, nejdřív v září, až se půjde znovu do školy. Alespoň si všechno důkladně promyslím a připravím.

16. srpna 1992
Je to jasný. Udělám něco podle povídky Piraně, něco zase podle Draculy. Navíc si přidám něco ze svého. To se bude Kocánka divit!

25. srpna 1992
Všechno vychází! Šerif rozhodl, že k zahájení školního roku uspořádá na hřišti maškarní bál žactva. Půjdu za Drákulu. Upíří zuby mám a těmi Kocánku pořádně hryznu. To ovšem není to hlavní. Hlavní je šípový jed curare.
Podařilo se mi totiž v Náprstkové muzeu nepozorovaně sebrat několik otrávených indiánských hrotu šipek do foukačky.
Vypůjčil jsem si pár bráchových prstýnků na kytaru. Na ně nalepím otrávené hroty, prstýnky si navléknu a budu mít i dlouhé drápy. To se Kocánka poměje!

15. září 1992
Mám moc velký strach - už i mne bude vyšetřovat psychiatr. Protože ty indiánské šipky nebyly asi vůbec otrávené a Kocánka místo toho, aby celá strnula a dostala smrtelně křeče, mi nakonec nabančila!
Kocánka mě před maškarním požádala, abych jí pomohl přinést ze sborovny limonády. Jeli jsme sami učitelským výtahem a tam se to stalo. Kocánka povídá:
,,Jde z tebe hrůza, Pepouši, jako z opravdového upíra." Něco se mi přes ty upíří zuby podařilo zahuhlat. Kocánka se zašklebila a naklonila ke mě ucho. Zaťak jsem ty hrozné zuby do jejího krku a začal jí drápat prstýnky na holé paži. ,,Co to děláš, Pepoši, ty ses zblázni!" zapištěla a hned uskočila. Než se výtah zastavil, držela mě už za vlasy a fackovala ostošest. ,,Řekni rodičům, ať přijdou do školy!" uzavřela svůj křik posledním pohlavkem a zamířila ke sborovně. Zanedlouho se prý objevila zase na hřišti se zapudlovaným krkem a leukopastí na předloktí. Ach jo, deníčku. Budu tě nejspíš muset ukrýt. Štěstí, že mě bude vyšetřovat doktor Jonáš, co míval s tetou ty nahaté porady.

30. září 1992
Pan doktor Jonáš mě zachránil, toho nechám vždycky naživu. Napsal, že prý mám nadměrnou obrazotvornost, senzibilitu a něco o fantasmagorických stavech. Bohužel taky, ať mi doma i ve škole věnují zvýšenou pozornost. Ale Kocánka se mě přece jenom bojí a nechala mě postoupit do osmičky.

22. listopadu 1992
Konečně jsem se k tobě zase dostal, deníčku. Horory z Filipa byly zase dobré a brzo něco použiju. Jedeme totiž v ponděli na školu v přírodě a tam by se dalo něco provést.

25. února 1997
Říkají, že jsem blázen a vezou mě do Bohnic, deníčku. Ještě, že tě mám a vím, že mi odpustíš, že jsem do tebe pět let nenapsal ani řádku.
Včera jsem potkal na diskotéce holku, která mi řekla: ,,Ahoj, Pepane, pamatuješ si mne?" Koukám na ni jako vejr a ona: ,,Jsem přece Monika - ta ze sídliště!" Do mě jako když hrom uhodí. ,,Tys přece zazděná," neudržel jsem se. ,,Ta rána do hlavy, kolečko s maltou."
Podívala se na mne hrozně divně. ,,Já ale stála kousek vedle... A malta se taky vylila jinam, když chceš něco vědět. A hned jsem pospíchala domů, abych nedostala od našich."
,,Ne!" zařval jsem. ,,Nevykládej hlouposti. Seš Moničin duch a chceš mě po pětí letech strašit. A jestli nejsi, tak z tebe ducha udělám!"
Pak jsem ji žačal na parketě škrtit. Když mě od ní odtrhli, už jenom sípala. A teď jedu do Bohnic. Ach můj deníčku, musím se odtud dostat co nejdřív, mám přece tolik práce!
Tvůj Pepa M.


Další stránky byly z deníku vytržené, takže jsetli se Pepa M. z Bohnic dostal nebo ne, bohužel nevím. Musím to sledovat. Píše se rok 1997 a na každodenních zpravodajských disketách od nás i ze zahraničí se jistě dozvím všechno.