Květen 2016

Avengers school - 1. Jak to začalo

31. května 2016 v 8:00 | Wafer
Ahoj všichni!
Tak jsem se opět nudila a napsala jsem takovou menší Avengers povídku. Počítám, že bude na kapioly, takže jakmile zase něco sesmolím, tak to sem dám. Jinak už jsem ji začala někdy na začátku měsíce začala publikovat na wattpadu, tam jsem přidala ještě jednu povídku, tak tady máte kdyžtak odkaz: https://www.wattpad.com/user/tessrez


Steve, Natasha, Tony, Clint a Bruce přešlapovali u tabule a čekali, až jejich nový třídní s páskou přes oko dokončí proslov o tom, jak se mají ostatní žáci chovat ke svým novým spolužákům. Byl to zdlouhavý a nudný proslov, takže automaticky nikdo kromě Steva neposlouchal.
Když učitel skončil, ohlédl se na pětici a pokývl hlavou na Steva. Ten vykročil z řady a nervózně se rozhlížel po třídě. ,,Jmenuju se Steve Rogers a jsem z Brooklinu," zašeptal, ale v tichu třídy to znělo spíš jako křik. Na Stevovi bylo vidět, že tu nebyl rád. Jeho nejlepší přítel Bucky zůstal na jeho staré škole a tady mu to nepřišlo dvakrát přívětivé.
Pak byla řada na Natashe a po jejím představování bylo všem jasné, že zahrávání si s ní nebude jen tak. Po Bruceově představování bylo naopak zřejmé, že zahrávat si s ním jen tak bude. Clint působil dojmem, že ho už jen jeho vlastní existence otravuje a Tony ke svému jménu přidal ještě pár chemických vzorců, čistě proto, aby se předvedl.

Steve se coural domů, když se k němu přidal Tony a usmíval se od ucha k uchu. ,,Čau, nechceš k nám někdy zajít? Můžem se třeba podívat na nějakej film nebo si zahrát videohru," navrhnul. Steve pokrčil rameny. ,,Tak jo." Měl dojem, že ne by nebral Tony jako odpověď. Stark spokojeně přikývl a otočil se za sebe na Natashu s Clintem, kteří se pomalu loudali stejnou cestou. Natasha do Clinta pořád něco hustila, ale ten ji očividně neposlouchal.
Tony se Stevem se k nim přidali. Natasha hned zmlkla a Clint se na ně zašklebil. Stark dal Natashe ruku kolem ramen. ,,Uvolni se trochu, ne?" ,,Ne, díky," odsekla Natasha a setřásla Tonyho ruku, načež od něj odstoupila. Tony pokrčil rameny podíval se na Steva. ,,Nějaká protivná." ,,To, že se nelíbíš holce ještě neznamená, že je protivná," poučil ho blonďák se vztyčeným ukázováčkem. Tony si odfrkl a podíval se na Clinta. Ten si ho nevšímal už vůbec, a proto doběhl Steva, který se už hnal za Brucem šinoucím sev osamění po kraji cesty.
,,Myslíš, že má nějakou fobii z lidí? Vůbec s nikým se nebaví a čte si něco o gama záření,," řekl Tony, kdyby to Steve náhodou nezaregistroval. ,,Třeba se jenom stydí. Možná se dobře učí a myslí si, že se mu budou smát," protočil Steve oči. ,,Děcka se vždycky bály inteligence. To není nic novýho," pokrčil Tony rameny a z tašky vytáhl balíček borůvek. Hodil si jednu do pusy a nabídl Stevovi. ten s díky odmítl a dohnal Bruce.

,,To máš nějakej ochranitelskej syndrom nebo co?" bručel Tony, když ho Steve druhý den přemlouval, aby si sedli do lavice před Brucem. ,,Nemám. Přestaň," odsekl a zarazil Tonyho do židle. Ten si dal nohy na lavici a házel do sebe jednu borůvku za druhou. Ani ho nepřekvapilo, když k nim přišli Clint s Natashou a sedli si před ně. Natasha poznamenala, že jestli bude Tony jíst borůvky tímhle tempem aspoň další týden, stane se z něj šmoula.
Tony tak nějak čekal, že se mu Natasha omluví za to, že na něj byla včera protivná, ale místo toho se obrátila na Steva. ,,Už ti Phil řekl o podpis na ty jeho kartičky s tebou?" zeptala se ho a kývla na tmavovlasého klučinu, který seděl na druhé straně třídy a culil se na nějaké obrázky, které měl rozložené na lavici.
,,Kartičky?" vyhrkli Steve a Tony jednohlasně. Steve spíš otráveně a Tony hodně udiveně. ,,Jaký kartičky?" chtěl vědět Tony. ,,Steve hrál dřív v nějakým seriálu, kterej vysílali na Disney Chanellu. Skončil asi před rokem a byl spíš pro holky, takže se divím, že ho Phil viděl," oznámila Natasha. ,,Aha," odpověděl Tony a měl co dělat, aby nevyprsknul smíchy. Steve otráveně vzdychl a vyhrabal ze své tašky penál a sešity.
,,Nejsem si jistý, jestli mám být rád nebo ne," zamumlal Steve asi po pěti minutách hledění na culícího se Phila. ,,Aspoň někdo tě má rád, ne?" zakřenil se Tony, za což si vysloužil pořádnou herdu do zad od Steva.
,,Proč si se odstěhoval z Brooklinu?" zeptal se po chvíli předstírání bolestivého skučení Tony. ,,Táta si tady našel práci, tak jsme se museli přestěhovat," pokrčil Steve rameny. Tony pokýval hlavou, šel vyhodil prázdný sáček od borůvek a následně vytáhl z tašky další. Natasha s Clintem předvedli synchronizované obracení očí v sloup, načež zazvonilo a všichni se se vzdycháním posadili na svá místa.
S Furym přišli do třídy dva chlapci a stoupli si před tabuli na stejné místo, kde předtím stál Tony a spol. Jeden byl blonďatý, vlasy měl až po lopatky a vypadal velmi odhodlaně. Druhý měl naproti tomu vlasy černé, sčesané dozadu a měl je sotva po ramena. Ošíval se a vypadalo to, že by byl raději někde jinde.
,,Toto jsou vaši noví spolužáci," řekl Fury. ,,Thor," ukázal na blonďáka, ,,A Loki," ukázal na černovlasého, načež je poslal bez zbytečných cavyků sednout. Všichni si začali šeptat, jen co si Thor a Loki sedli. Fury zasedl ke katedře, zapsal do třídní knihy a pak jen s kamenným výrazem čekal, až všem dojde, že se mají uklidnit.
Tonyho už to začalo otravovat, protože on sám už si postěžoval Stevovi, který si všiml už dřív, že Stark bere všechno strašně vědecky a obyčejné věci si vysvětluje strašně složitě. Steva napadlo, jestli Tonyho tolik kluků nesnáší, protože má na všechno nějaké fyzikální, chemické, přírodopisné nebo jiné vysvětlení, nebo proto, jak Tony sám říkal, se děcka vždycky bály inteligence.
,,Sklapněte!" zařval Tony, když už mu došla trpělivost. Všichni zmlkli a upřeli na Tonyho tázavé pohledy. Fury mu chladně poděkoval, aniž spustil oči z okna, ze kterého už se pěkných pár minut díval.
,,Těma nováčkama se to tady nějak hemží, ne? Nejdřív my a teď..." postěžoval si Tony o přestávce a pozoroval Thora a Lokiho. ,,Jsou fakt divní," poznamenal Bruce a Steve mírně nadskočil, protože nebyl zvyklý na jeho hlas. Tony spolknul uštěpačnou poznámku, která se mu drala na jazyk, a jen souhlasně přikývl.
Thor a Loki u sebe seděli tak blízko, že mezinimi nebyl snad ani milimetr volného místa. ,,Kissák skoro sedí té Barbie na klíně," informoval všechny Tony s odfrknutím. ,,A ty skoro sedíš na klíně Stevovi," odbyla ho Natasha, Clint se nekontrolovatelně rozřehtal a Tony si nervózně poposedl dál od Steva, který byl rudý až po uši. ,,Máš fakt dobrej postřeh. Určitě sis všimla, že Clinta těma svýma kecama otravuješ," oplatil jí to Tony. ,,Chcípni," zahuhlal Clint, který už se stačil dořehtat. ,,Budu o tom přemýšlet," prsknul Tony a přesunul se na své předešlé místo, tedy blíž ke Stevovi.

Tom Enrich + Michéle Perryová - Tenton

29. května 2016 v 8:00 | Wafer |  Povídky jiných autorů
Její tátá jí říkal, že plyšáci jsou jen pro malé děti. Ale i když Avě bylo už devět, měla ty své stále ráda. Nejvíc ze všech Tentona, bílou krysu. Tenton měl sametový kožíšek, místy už trochu vypelichaný, a dlouhé, šimravé vousky. Jezdil s ní vždy od mámy sem a zase zpět. Ať se Ava bála čehokoli, Tenton vždy věděl, jak ji utišit. Jednoho večera jí otec jako obvykle popřál dobrou noc a zavřel za sebou dveře do ložnice. Ava ležela pod peřinou a šeptala: ,,Už nikdy nechci jít do školy. Nenávidím to tam!" Něco jí přimělo dodat: ,,Běž místo mě ty, Tentone. Vyměň si to se mnou."
Tentonovy červené oči se zatrpytily. V příštím okamžiku Avu něco vymrštilo do vzduchu. Dopadla na koberec, ale nic necítila. V pološeru zahlédla, jak něco vyskočilo z postele. Jakási dívka se světlými vlasy, s jejími vlasy, měla na sobě náhrdelník s přívěškem, její náhrdelník . ale pohybovala se jako krysa, tiše se proháněla po všech čtyřech sem a tam. Ava vykřikla: ,,Ticho!"
Pokusila se zvednout, ale nepovedlo se jí to. Krysa velikosti holčičky se přiblížila, byly vidět její nenávistné rudé oči. V odrazu očí Ava zahlédla malou plyšovou hračku pohozenou na koberci, bílé nohy zamotané do sebe a modré oči doširoka otevřené hrůzou. Aviny modré oči. Krysa zaprskala a rozběhla se k otevřenému oknu. Dlouhý ocas se přesmekl přes parapet, drápy cvakaly po omítce. Pak zvuky ustaly.
,,Avo!" zabručel ráno táta. ,,Vstávej nebo přijdeš pozdě do školy! Avo!" Ava dělala co mohla. Což nebylo nic.

Harry Potter fan arts

25. května 2016 v 8:00 | Wafer |  Obrázky
Ahoj všichni!
Tak tady máme další fan arty, tentokrát z Harryho Pottera!





Severus Snape x James Potter. Tak jo, to je hodně divný pár....

Dan Gutman - Nebojím se

22. května 2016 v 8:00 | Wafer |  Povídky jiných autorů
Nebojím se. A proto, když jsem na Halloween vyběhl po schodech staré Grangerovic vily, mi nevydilo, že se uvnitř nesvítí. Nevyděsilo mě, když se staré rozvrzané dveře samy od sebe otevřely a pak se za mnou zavřely. Nevyděsilo mě, když mě šeptavý hlas pozval dovnitř, ať si vezmu sladkosti. Nevyděsilo mě, když jsem zaslechl, jak se otáčí klíč v zámku. Ani vrzající podlaha mě nevyděsila. Nůž ležící na klavíru mě neděsil. Křik týraného člověka ze vzdálené místnosti mě neděsil. Krev kapající ze stěn mě neděsila. Nic z toho mě neděsilo. Řeknu vám, co mě děsilo. Byl to ten klaun.

Civil war

20. května 2016 v 15:02 | Wafer |  To, co se jinam nevešlo
Ahoj všichni!
Tak jsem včera byla na Civil war a rozhodla jsem se, že nutně potřebuju víc času na to, abych se podívala na všechny filmy od Marvelu. Film mě fakt rozsekal. Na toho herce, co hrál Spidermana jsem si zvykla, ale že tam hrál i Martin Freeman, to už jsem nerozdejchala. Taky jsem nerozdejchala fakt, že si Bucky vzpomněl na Steva a rázem se choval přesně jako předtím, než spadl z toho vlaku. Byl to strašný nezvyk vidět ho bez té vojenské uniformy, ale stejně vnímat fakt, že se chová...no prostě chápete, ne? Nezvyk.:D Na druhou stranu jsem si film fakt užila a většinu bojových scén jsem se snažila zadržovat smích, protože mi z nějakého důvodu přišli strašně vtipné. Prostě jsem retardovaná. A jak se film líbil vám?


Stacey Godenyrová - Smrt jezdí na růžovém kole

15. května 2016 v 13:55 | Wafer |  Povídky jiných autorů
Calvin se vracel ze školy a přemýšlel o tom, jak hrozně moc nesnáší svoji mladší sestru Annie. Poskakovala cedle něj, prozpěvovala si nějakou školkovou písničku a jako vždycky mu dělala ostudu.
Najednou se kolem prohnala blonďatá holka na kole a srazila ho z chodníku. Dívka zastavila na roku, pomalu se na Calvina otočila a on uviděl její obličej. Či spíše to, co mělo být obličejem. Místo něj uviděl kusy kůže visící z vybělené lebky. Dívka namířila na chlapce kostnatý prst, pak se otočila a vyrazila na kole do silnice.
Prásk! Popelářské auto, které do ní narazilo, ani nestačilo sešlápnout brzdy. Calvin běžel na roh, ale nic tam nebylo. Ždná dívka, žádné kolo - nic.
Když přišli domů, Calvin uviděl tátu, jak vykládá z auta zářivě růžové kolo, které si blonďatá Annie vždycky přála. V tu chvíli Calvin pochopil, co to vlastně viděl. Smrt jedoucí na růžovém bicyklu. Viděl smrt svojí sestry. Uvědomil si, že má Annie vlastně rád. A tak naskočil na kolo a vyjel do silnice. Tak zoufale chtěl svou sestru zachránit, že ani nevnnímal, kam jede. Neviděl ani, jak se na ěj řítí popelářské auto.

Harry Potter

11. května 2016 v 16:03 | Wafer |  To, co se jinam nevešlo
Ahoj všichni!
Tak jsem si řekla, že si úplně překopu menu a dopadlo to tak, že všechny mé milované gify záhadně zmizely, takže si musím najít nové. Taky mi záhadně zmizela ta část menu, kterou jsem nechtěla vůbec předělávat, takže tím se mi přidala práce navíc. Říkala jsem si: ,,Fajn to nevadí!" a vrhla jsem se na to, trvalo mi to asi hodinu a ještě to není zcela podle mých představ. No snad budu mít v sobotu čas, o čemž pochybuju, protože jdu na Civil war. Opravdu nevím, kdy to dodělám. Zatím to bude prostě takhle hnusně. :D
A to jsem se ještě rozhodla, že si přečtu Ohnivý pohár, protože jsem to ještě nečetla. Další cca 520 navíc. :D

Kdo má taky rád Pošuka Moodyho? :D


Neil Gaiman - Stín

8. května 2016 v 8:00 | Wafer
Bydlím na opuštěném místě, ve starém domě daleko odkudkoli. Proto jsem si pořídil psa. Dělá mi společnost.
Minulou noc byl měsíc v úplňku a vrhal stíny. Šli jsme zkratkou přes les na louky za ním. Pustil jsem psa z vodítka, aby se trochu proběhl. Vrátil se s něčím v tlamě. ,,Pusť!" poručil jsem a on poslechl. Udělalo se mi zle. Někdo za mnou řekl: ,,To je moje. Neotáčej se." Pak stín vedle mého zmizel a můj pes dál kňučel v měsíčním světle.

Avengers fanarts 2

4. května 2016 v 15:30 | Wafer |  Obrázky
Ahoj všichni!
Tak tady máme další fanarty z Avengers. Fakt mě nenapadá jinej film, ze kterýho bych mohla najít fanarty, tak mi kdyžtak o nějakým napiště.